Pár tipů od lidí se nám v Kolofogo v poslední době nakupilo. Sem tam fakt nereálných, sem tam ale prima.
Některých tak prima, že na nich už pracujeme. A třeba je vbrzku i realizujeme.
Vývoj je rozhodně jedna z nejzábavnějších fází naší práce. „Hmmm, já to vidim trochu jinak,“ kroutil by teď s takovým tím divnym úsměvem hlavou Martin. Má tu nešťastnou povahu, že se v práci nedokáže ani na chvíli nechat unýst a hned si všechno promítá do reálu, což pro něj znamená okamžitý vymejšlení přípravků pro sériovou výrobu.
Přesto mám za to, že právě tohle ho hodně baví, i když přitom trpí. Je to starej poctivec a má po takovým dnu „vymejšlení“ pocit, že vlastně nic neudělal. Nezůstane za ním totiž ta hmatatelná hromada práce… Nicméně, já osobně mám dojem, že právě tohle „vymejšlení“ je to, v čem nejvíc vyniká a hlavně proto ho do toho tlačím.
Ale k věci, tedy konečně k seznamu toho, co jsme dostali jako tip od lidí:
– vozík pro psy: nabízí se báječná/solventní klientela, cca 50+, jeden z výrobců tažných vozíků v Německu na to letos hodně vsadil. Rozjel kampaň, která vzbuzuje obavy majitelů těchhle čtyřnohejch chlupáčů, aby neskončili jako pověstná placatá husa z Maxipsa Fíka: „Chodíte Ňufa venčit do parku, který je přes rušnou ulici? Dopravte ho na jeho pravidelnou procházku v bezpečí – vrzněte ho do našeho přívěsu a přejeďte s ním bez obav o jeho život.“ Kdyby to byl jenom přívěs, nově je to rovnou i kočárek pro psy ?
Hmmm, pes je ideální klient. Neumí mluvit, nestěžuje si. Naperu ho do přívěsu a jedu… Ale jednokolka pro psa?
Nicméně, pár lidí nás už oslovilo. Třeba manželskej pár z Německa, kterej projel na kole už leckterej kout světa a letos se chystá do Patagonie. A chce s sebou vzít i psa. A chce pro něj právě jednokolku, protože jedině ta zvládne terén chilsko-argentinský stepi a polopouště.
– vozík pro handicapované a starší lidi: i takový poptávky jsme dostali, naposledy ze Španělska. Rád bych vyhověl, vím, že spousta věcí pro invalidy je předražená, přitom těžká a špatně ovladatelná. Nicméně, zatím bohužel nereálné. Příliš velká fuška pro toho, kdo by jel na kole a vozík táhl…
Nicméně, možná by se do budoucna dalo vymyslet něco, co by dobře fungovalo společně s elektrokoly. Možná…
– cargo vozík: jo, super, tady to vidím smysluplně i reálně. Poptávek jsme jenom v letošní sezóně zaznamenali víc, a proto jsme právě na téhle parádě začali pracovat. Ne že by s tím zatím nikdo nepřišel před náma. Ale chtějí to od nás lidi, co mají už náš vozejk pro děti, takže proč ne?
Pracujeme na tom ?
– vozejk s lyžema: nápad dobrej, akorát mi na tom furt nějak nesedí ten způsob tažení vozejku za sebou. Nějak mi u už existujících řešení vadí ta konstrukce, kterou si na sebe navleču… Rád bych něco lepšího ?
Upřímně, úplně to první, co mě napadne – kdybych měl dát dohromady běžkaře a dítě – je, že dítě prostě vezmu do krosny na záda. Jo, jasně, řešení ála sedačka na kolo. Ale jedinej důvod, proč by to dítě mělo sedět ve vozejku je, že by si tu jízdu dík němu nějak víc užilo. Prostě přidaná hodnota. V našem případě to znamená třeba střihat v náklonu klopený zatáčky občasnejch sjezdů… Ale jak toho dosáhnout s nějakou divnokonstrukcí kolem boků?
Třeba se nám to povede vymyslet ?
Evergreen sám pro sebe, kterej se pokoušíme rozlousknout už delší dobu, je pak nacvakávací upínák na sedlovku. Strašně rád bych s něčím takovým přišel, bylo by to pak jednoduchý upnout ke kolu, ale zatím se nám nepovedlo najít takový řešení, který by dělením neutrpělo na pevnosti úchytu.
Nicméně, i na tom dál pracujeme ?
Tohle všechno jsou jen nejčastěji zmiňovaný tipy a nápady od zákazníků. V příštím článku Vám přiblížím i pár těch obskurnějších ?
