Tahle minisérie článků vznikla hlavně jako jakási stručná příručka pro lidi, kteří nám už pár let kladou tytéž otázky ohledně dětí a bikování.

Předesíláme, že nejsme takoví machři, abychom tvrdili, že dokážeme na všechny odpovědět, ale proč se s vámi nepodělit o zkušenosti, které jsme nasbírali za dobu, co se věnujeme dětem na kole – ať už těm vlastním, nebo těm, pro které u nás jejich rodiče pořizují jednokolové vozíky a odrážedla KoloFogo.

Přejděme k věci a vezměme to pěkně zgruntu okamžikem, kdy se dítě narodí. Těžko říct, čím vším si budoucí mámy projdou během těhotenství, ale jedno je jasné – po porodu chtějí rychle znova nabrat síly. A nejlíp na kole a na trailech. Řeč je v tomhle případě nejen o fyzičce, ale i o psychice, ostatně, ať už mámy sednou na kolo, nebo začnou běhat, případně se vrátí k fotbalu, vyčistí si při tom hlavu. A ruku na srdce, jsou pak vyrovnanější, a tím pádem i lepší mámy.

3 – 6 měsíců

S kolem dnes můžou děti přijít do kontaktu už pouhých pár týdnů po narození, a to díky cyklovozíkům. Stačí si jen pořídit pohodlné závěsné lůžko a držet se následujících doporučení : v úplných začátcích jezdit jen po rovnějších cestách a maximální rychlostí 15 km / h. Taky doporučujeme častěji dělat pauzy, dítě klidně z lůžka odepnout, zvednout a položit na deku, aby se na chvilku protáhlo. Kolem půl roku věku už se s ním ale můžeme bez obav prohnat i skutečným terénem a postupně nabírat na rychlosti – nejlépe v jednokolovém a dobře odpruženém vozíku jako je ten náš, KoloFogo.

1 rok

Samostatná kariéra malého bikera začíná kolem jednoho roku věku. V téhle fázi to samozřejmě ještě pořád není na celoodpružený bike, jen na nejrůznější odstrkovadla. Jejich slabou stránkou bývá hlavně obutí z plastu, pekelný rachot, který pak rezonuje plastovým výliskem, ohlušuje i naše vzdálenější sousedy. Přesto se najde dost tátů, kteří své děti už v tomhle věku a na těchhle vehiklech přihlašují do nejrůznějších závodů 🙂

2 – 4 roky

Kolem dvou let začínají malí bikeři sedlat první odrážedla. S nimi můžou bez obav poprvé vyrazit i na pumptrack. Každopádně se díky nim rázem skokově zvýší jejich akční rádius.

První odrážedla mívají 10tipalcová kola, standard je pak 12 až 14 palců. Ideální je, když mají kolečka nafukovací pneumatiky, u náhražek z tvrdého plastu sice nemusíte měnit píchlou duši, v terénu se na nich ale děti natřesou tak, že vibrují ještě ráno u snídaně. My v KoloFogo nabízíme odrážedlo s 10ti a 12ti, nebo 14ti palcovými koly, které se navíc dá přicvaknout k rámu našeho jednokolového vozíku – dítě pak může během vyjížďky kus cesty absolovat po svých (když se následně unaví, hupsne zpátky do vozíku a jede se).

V tomhle věku je čas na první helmu. Děti to umějí na odrážedlech pěkně rozparádit a brzdu neumačknou. Když už jsme u toho, neodpustíme si jednu poznámku – přehnaně úzkostliví rodiče, kteří dětem brání užívat si naplno každodenních radovánek s odůvodněním, že by pro ně mohly být nebezpečné, podle nás dělají velkou chybu. Když už je dítě na světě, pak je jeho součástí se všemi jeho nebezpečími a riziky, hlavně pak se všemi jeho možnostmi a krásami jako je třeba ježdění na kole.

Čím dřív s ním dítě začne, tím víc zažije, a tím víc získá. Takže hurá na to! Aniž bychom chtěli být cyničtí – čím dřív si dítě na svém malém stroji namele, tím lépe. Rychlost ještě není nijak závratná, výška nad zemí také ne a kosti jsou ještě pružné a měkké. Zkuste zkrátka dětem důvěřovat a starejte se jen o to, aby se neproháněly někde, kde by jim hrozilo jinačejší a skutečné nebezpečí, třeba od aut.

Pokračování zanedlouho v dalším článku.