Nejmenší bikeři : Poprvé sami

Tahle série článků vznikla spontánně a hlavně jako jakási stručná příručka pro lidi, kteří nám už pár let kladou tytéž otázky ohledně dětí a bikování. Díl druhý.

2 – 4 roky

Skok z odrážedla na první kolo není ani tak zásadní pro děti, jako pro rodiče, potažmo prarodiče. Hlavně ti to bývají, kdo dítěti daruje první kolo, nejčastěji pod stromeček k Vánocům. Rodiče jsou samozřejmě vděční, měli by však dohlédnout na to, že půjde o kolo, které bude splňovat alespoň základní požadavky na kvalitu a hlavně na něm nebudou namontovaná přídavná opěrná kolečka. Těm se rozhodně vyhněte – děti se na nich balanc nenaučí, naopak získají pocit, že kolo je vratká a nestabilní hračka.

A co brzda? U odrážedla je zbytečná, u kola už by rozhodně chybět neměla. U závodníků možná platí, že kdo brzdí, prohraje, u dětí je to ale naopak. Právě na prvním kole by se měly naučit správně brzdit. Dejte si tu práci a vezměte je v sobotu po obědě na volné parkoviště na okraji vaší čtvrti a ukažte jim, jak se kolo chová, když se brzdí.

První biky mívají zpravidla 14 palců velká kola. Méně obvyklá je velikost 16 palců, další už jsou 18tipalcová. Důležité je hlavně to, aby byla co nejlehčí (viz další náš článek, kde se výběru kol budeme věnovat podrobněji).

4 – 6 let

V tomhle věku už děti můžou na kole jezdit do školky a jestli samy chtějí, zkuste si to zařídit tak, abyste mohli jet s nimi. Není nad společně strávený čas hned na začátku dne. Nota bene, cesta může být pro vás oba zábavná, jde jen a jen o to, jak to pojmete. Park se může proměnit v bikepark s překážkami a klopenkami, stejně tak nábřeží nebo prázdné parkoviště. Švandu si užije nejen dítě, ale i vy. Nemluvě o tom, že dítě cestou učíte zvykat si na běžný provoz, což je neméně důležité.

6 – 7 let

V tomhle věku už děti na kole dováději samy, na silnice mezi auta je ale ještě samotné nepouštějte. Je jedno, jak rychlé a jisté jsou si na trailech, kognitivně vzato (řečeno s dětským psychologem) ještě do osmi let nejsou s to reálně odhadnout rychlost a odstup od aut. Navíc platí, že to, co takzvaně koutkem oka vidíváme my, dospělí, děti častokrát nezaznamenají.

V tomhle věku už ale kola můžeme vybavit kotoučovou brzdou.

A ještě jedna poznámka na okraj: častokrát vidáváme dospělé, jak doprovázejí děti na kole do školky nebo do školy a nemají na hlavě helmu. Je to jen k jejich škodě – jakmile přijde puberta, a ta se ohlašuje už kolem desátého roku věku, děti můžou helmu odložit a nikdo s nimi nehne (jasně, ráno si ji můžou vzít, ale hned za rohem ji sbalí do batohu). Pomůže jen to, že kolem sebe, hlavně pak v rodině, vidí, že nosit helmu je normální. Myslete na to, že jste jim vzorem.

V dalším článku se s vámi podělíme o zkušenosti při výběru dětských kol – o pár malých zajímavostí, které můžou hrát velkou roli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *